Sedí ve svém pokoji v hotelu Victoria v dobytém Damašku a nedokáže zastřít pohnutí. Přicházejí se s ním loučit arabští vůdcové. Děkují mu za to, co pro jejich hnutí za svobodu udělal. Lawrence je však zdrcený. Už ví, že na území, které si vybojovali, vládnout nebudou.
Bere to jako osobní zradu. Thomas Edward Lawrence (1888–1935) se stal tak trochu jedním z nich. Jeho proměna z historika a arabisty v britského zpravodajského důstojníka nebyla bez problémů, hlavně kvůli jeho poněkud nestandardnímu chování. Ovšem jeho znalosti arabského světa byly k nezaplacení. Získat si důvěru Arabů, zvláště tak význačných lidí, jakými byli šarif Alí ibn Husajn (1853/1854–1931) z Mekky a členové jeho rodiny, to se povede málokomu. Přijali ho a on jim pomáhal s požehnáním britské strany dobýt území na Blízkém východě, která až dosud patřila Osmanské říši. A teď se potvrdilo, co už Lawrence tušil: Britové…