Odkvetly sněženky a bledule, na loukách žlutě svítily podběly. Jaro o sobě dávalo vědět, a jako kdyby šeptalo: Už ses konečně zamilovala?
Na to jaro před mnoha lety si dobře vzpomínám. Dala jsem si předsevzetí zamilovat se, jakkoli to zní absurdně. Protože některé holky ze třídy, naštěstí ne všechny, se už chlubily všelijakými zkušenostmi, a tak si člověk připadal takový nějaký opožděný. Jenomže se mnou to bylo vachrlaté. Máma byla neúměrně přísná a táta cholerik. To se pak těžko chodí na rande, notabene když mě ani nikdo na žádné rande nepozval.