Pana Viléma bychom nemohli nařknout z toho, že by svou maminku zanedbával. Ačkoli ji často navštěvoval, nedokázal zabránit tomu, že stará dáma naletěla lumpovi.
Paní Růženka byla velmi vitální dáma a i když žila sama, rozhodně nebyla osamělá. Syn i dcera jí každý den telefonovali, často ji navštěvovali a na víkendy si ji občas brali k sobě domů. Pro úplnost ale musíme dodat, že právě z těchto výletů bývala paní Růženka docela unavená.
Ačkoli to svým dětem nikdy neřekla, měla ráda svůj klid a ruch v jejich domácnostech byl na ni „už trochu moc“. Jakmile se potěšila s vnoučaty, už se těšila na svůj malý a čisťounký byteček, na knihy, které milovala, a na romantické seriály, které tak ráda sledovala. Ale věděla, že to s ní její potomci myslí dobře, a tak je nechtěla zarmoutit.
Vedla celkem pěkný život
Navíc si dobře uvědomovala, jaké má vlastně štěstí. Vždyť jiní senioři jejího věku byli…