Nedaleko se ozve ohlušující rána z děla. Velitel stiskne opratě. To nevypadá dobře. „Pane! Pane! Rozkazy!“ Vyděšený mladík mu souká do ruky papír. Oči přelétnou slet písmen. Jednou. Podruhé. Je to sice rusky, ale smysl to žádný nedává. A navíc, vřava už přeci dávno začala… EPOCHA vám prozradí, co jsme se o bitvě u Slavkova ve škole neučili.

Impozantní, 4 metry hluboký prostor o rozměrech 4,5 x 4,5 metru, na jehož dně se naleznou kosti pěti až šesti koní. Mohyly, z nichž jedna skrývá kostrový hrob. Právě zde odpočívá langobardská královna Silinga, manželka krále Wacha (?–539). To jsou jen ty nejdůležitější archeologické nálezy na jinak nenápadném vršku Žuráň s nicotnou nadmořskou výškou 286 metrů. Vršek ale proslaví někdo úplně jiný a mnohem později. Právě odtud totiž 2. prosinec 1805 císař Napoleon I. Bonaparte (1769–1821) řídí první fáze bitvy tří císařů. Jednoho z nejslavnějších