I když jsme na něj během bouřky připraveni, stejně svým nástupem dokáže pořádně polekat. Zvláště, když udeří nedaleko od nás. Blesky, to ale nejsou jen chvilkové vrásky na nebi, ale také kupa čísel a zajímavostí.
Svým způsobem do nich promlouvá i naše země. Vždyť je to právě český šikula Prokop Diviš (1698–1765), který v roce 1754 na zahradě v Příměticích u Znojma vztyčí první uzemněný bleskosvod na světě. O šest let tak předběhne Benjamina Franklina (1706–1790).
100
Tolik blesků zasáhne každou vteřinu po světě zemský povrch. Jejich doba trvání je sice většinou velice krátká (0,0001–0,003 s), ale síla mimořádná – každý blesk představuje až jednu miliardu voltů elektřiny. Prostřednictvím energie z jednoho blesku by se tak dalo opéct asi 160 000 toastů.
30 000 °C
Až takovou teplotu může mít okolní vzduch při úderu blesku. Je to pětkrát víc než na povrchu Slunce. Technicky vzato, blesk…