„Vypadáš jako běhna, která očuchává páchnoucí řitě.“ Královna Jana I. Neapolská je v šoku, když čte poselství od katolické mystičky Brigity. Přesto se před ní skloní jako mnozí mocní středověké Evropy, s nimiž tato Švédka pěkně mávala.
Rok před svou smrtí se vydává Birgitta Birgersdotter (1303–1373), později známá jako svatá Brigita Švédská, na pouť z Říma do Jeruzaléma. Cestou se zastaví v Neapoli. Tato postarší švédská aristokratka tu byla už před deseti lety a ostře kritizovala místní poměry, zejména podvodné praktiky astrologů, ale i zacházení s poddanými. A protože se tu od té doby situace nijak zvlášť nezměnila, Brigita, proslulá mystickými vizemi, se obrací na královnu Janu I. Neapolskou (asi 1326–1382) s poselstvím od Boha. A nebere si jak vidno servítky. Panovnice je v něm vylíčena jako žena v košili pokryté spermatem a blátem, zkrátka jako běhna. Jana za to troufalou ženu…