Nikdo z tisíců diváků napětím ani nedýchá. Schyluje se k závěru několikahodinového boje. Stojí zde zraněný, ale stále silný býk, a proti němu torero v pestrém, zlatem vyšívaném oblečení s rudou muletou v ruce. Za chvíli konečně poteče všemi očekávaná krev.
Boje s býky lze spatřit už v době bronzové na Krétě, kde mladíci toužící dokázat svou mužnost přeskakují hřbety běžících zvířat. Vůbec přitom není jejich cílem posvátného tvora zranit, nebo dokonce zabít. Když pak civilizace na Krétě začíná zvolna upadat v zapomnění, stejně se vede i starému zvyku. Obnovit se ho podaří až Římanům, i když v naprosto odlišné podobě. Císař Claudius (10 př. n. l.–54 n. l.) je myšlenkou souboje člověka a divokého zvířete tak nadšen, že zavede býčí zápasy na podrobeném Pyrenejském poloostrově a promění je v krvavou řež ve stylu gladiátorských bitev. A temperamentní Ibery nemusí o zajímavosti této podívané…