Sebevědomí má Manuel I. Komnenos na rozdávání. Nad námitkami svých velitelů, že není radno Turky podceňovat, jen mávne rukou. Nakonec může být rád, že si během tažení do Anatolie zachrání vlastní život. Nechává se vlákat do pasti a jen díky velkorysosti seldžuckého sultána neskončí tato výprava pro Byzantskou říši naprostou katastrofou!
Prosluje jako zuřivý válečník. V touze obnovit slávu Byzantské říše se císař Manuel I. Komnenos (1118–1180) pouští do mnoha válečných dobrodružství. Ovládne téměř celé pobřeží Jadranu a dočasně i část Apeninského poloostrova. Nelítostně se „řeže“ se západními křesťany a zapomene při tom, odkud mu hrozí skutečné nebezpečí! Řadu let přehlíží seldžucké Turky, kteří si na původně byzantském území v nitru Malé Asii (v dnešním Turecku) založili v 11. století Rúmský sultanát. A když proti nim v roce 1176 přece jen zasáhne, pokazí si svou dobrou pověst…