Zazní výstřely a místo na krátkou chvíli zahalí hustý kouř. Z oblaka prachu se po chvilce vynoří rudá uniforma. Jedna, druhá, třetí… Generál tak alespoň ví, jak jsou na tom jeho jednotky a jestli není posledním vojákem v poli on sám.
Když si představíme římské legionáře nebo třeba křižáky táhnoucí do Svaté země, mohli bychom nabýt dojmu, že vojenské uniformy používá lidstvo odnepaměti. Opak je však pravdou. Oděv římských vojáků se liší v závislosti na století, provincii či dílně, která ho vyrobí. Ani všichni křižáci na své hrudi hrdě nenesou červený kříž, o tom, že by se odívali stejně, nemůže být řeč. Vždyť bok po boku stojí Angličané, Francouzi i severští bojovníci. Evropští válečníci bojující třeba proti muslimům, dokážou svého nepřítele přirozeně rozeznat a stejnokroje tak není zapotřebí. Způsob válčení se ale s postupem času mění. Pozdější evropské armády složené ze zaplacených…