Vánoce roku 1619 na Pražském hradě probíhají ve znamení živého „Jezulátka“. Šest týdnů po korunovaci Fridricha Falckého a jeho choti Alžběty Stuartovny se českému královskému páru narodil 17. prosince syn, předem odsouzený k údělu psance…
Česká šlechta, která Fridrichovi Falckému (1596–1632) nabídla korunu, v tom vidí symbolický akt. Právě pražský rodák Ruprecht Falcký (1619–1682) z krve německých Wittelsbachů a skotské a anglické dynastie Stuartovců by mohl jednou usednout na český trůn. Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 rozhodne jinak. Po vítězství císařských vojsk balí protestantská královská rodina tak hekticky, že na spící nemluvně málem zapomene. Putování psanců Evropou ukončí až Mořic Oranžský (1567–1625), když příbuzným poskytne azyl v nizozemském Haagu.