Vytáhne žhnoucí železo z plamenů a dá se do práce. K nebi vyrazí bolestný řev a pach spáleného masa. Kdo je to? Kat? Ne. Kovář? Ne. Středověký chirurg!
I když dnes patří chirurgie mezi elitní lékařské obory, není tomu tak odjakživa. Už Hippokratova přísaha totiž varuje lékaře před praktikováním chirurgie a doktoři ve středověku nechtějí ani slyšet, že by mezi ně patřili i chirurgové. V tu dobu totiž chirurgie není žádná vznešená věda, ale krvavá řezničina, která se na první pohled neliší od mučení.
Lebky vrtají už v době kamenné
Její pojmenování lze z řečtiny volně přeložit jako ruční práce. Vrtání, řezání, sekání, šití, lepení a tak podobně. Archeologie dokazuje, že už kolem roku 7000 př. n. l. se hojně vrtají lebky při trepanacích a napravují zlomené končetiny. Že o 3 000 let později v Egyptě školení kněží odstraňují nádory, sešívají rány a píší první učebnice chirurgie a že v Mexiku…