Mistr Jan Hus by si na nedostatek odkazů v dnešní době rozhodně nemohl stěžovat. Má sochu na Staroměstském náměstí, připomíná ho státní svátek i vlak. Velice populární osobou je ovšem už za svého života. Jeho smrti se nakonec více než on sám zaleknou jeho odpůrci.
Aby odkaz Jana Husa (1370–1415) nežil i po jeho smrti, snaží se jeho odpůrci dělat vše možné i nemožné. Upálí ho na místě, kde se pohřbívají koně. Na čepici mu nakreslí čerty. Popel raději zcela bez piety naházejí do Rýna, aby se u hrobu nevytvořilo poutní místo. Všechno marné. Duch Jana Husa žije dál a způsobí v Čechách doslova bouři.
Menší a tlustší smilník
Zapomeňte na film režiséra Otakara Vávry (1911–2011) z roku 1954, skutečný Jan Hus byl místo vysokého charismatického a urostlého muže spíše menší a kypřejší postavy s žoviálním vystupováním. Má však schopnost burcovat davy a naklonit si jak chudáky, tak šlechtu. Jeho…