Adam František ze Schwarzenbergu se prochází po pátém nádvoří svého sídla v Českém Krumlově a obhlíží monument, který zdědil docela nedávno po své tetě Marii Ernestině. Ve chvatu jej dostihne panoš se zprávou, která je chráněna císařskou pečetí. Kníže pečeť rozlomí zkušeně, jako již mnohé předtím, a čte. „Císař přijede do Čech! Uvítáme ho zde, a to vskutku císařsky.“ 

 Schwarzenbergové ještě nejsou v Čechách tak dlouho. Teprve Adamův dědeček Jan Adolf I. (1615–1683) získal za věrné služby Habsburkům panství Třeboň v roce 1660. Také se dobře rozhlédl po evropských rodech a své dvě děti velice výhodně oženil a provdal. Syna Ferdinanda (1652–1703) oženil s dědičkou německého panství Klettgau, hraběnkou ze Sulzu, a dceři Marii Ernestině (1649–1719) sehnal žádanou partii v podobě vévody krumlovského, Jana Kristiána z Eggenbergu (1641–1710). Vzhledem k tomu, že manželství Marie Ernestiny