Postarší muž těžce usedá na postel. Tuší, že mnoho soumraků už nespatří. V těle mu hlodá zákeřná choroba, nechtěná památka na uherské tažení. Chystá se na svůj závěrečný atak. „Bála se mě téměř celá Evropa,“ pomyslí si vojevůdce. Moc dobře ale ví, že ani to ho před přicházející smrtí nezachrání.
Nejen nemoc je jeho protivníkem. Albrecht z Valdštejna (1583–1634) si znepřátelil spoustu lidí, i těch nejmocnějších. Čeští protestanti ho vnímají jako odpadlíka. Katolíci se mají na pozoru před jeho mocí. A ani císařský dvůr mu nevěří a považuje ho za zrádce. Pokud mu to pakostnice, bolest ledvin a žlučníku i deprese umožní, zkouší válečník ještě vymýšlet další politické plány. Tuší však, že jeho vrazi mu jsou v patách. I tady, v Chebu, nejzápadnější výspě českých zemí, kde se zastavuje při svém útěku do Saska. Těžce uléhá ke spánku. Svému poslednímu…