Od náhodného objevení penicilinu v roce 1928, jsou léčiva považována za zázrak, který uleví prakticky od jakéhokoli problému. Při nesprávném užívání ale mohou na dalších pár zadělat.
Známe to nejspíš všichni. Pokud nám lékař předepíše lék, který na naše obtíže funguje, nevidíme důvod v něm nepokračovat do té doby, dokud tuto výhodu neztratí – tedy klidně i do stáří. Podle lékařů je ale tato myšlenka chybná. Mnoho lidí totiž může nasměrovat k problému, který nese označení „potenciálně nevhodné léky“ (PIM, Potentially Inappropriate Medication). V praxi se jedná o takovou medikaci, která s přibývajícím věkem, anebo s nástupem nových zdravotních problémů již nemusí být bezpečná.