Vídeňský palác Hofburg září jako zlatý hřebík noci. Mramorové sloupy se tyčí k vysokým zdobeným stropům, křišťálové lustry osvětlují taneční parket. Vzduch voní směsí růží a čerstvého vosku, sloužící stojící u stěn mají v rukou karafy s vínem. Silné uherské červené odbourává zábrany a probouzí nečekané úsměvy.
Z balkonu zní hudba a urozené dámy a pánové se vlní v jejím rytmu. Dámy vzdávají hold nejnovější módě i trendům a jejich garderoba je odrazem jejich moci. Nebo touhy po moci. V tomto mumraji se setkávají císař Karel VI. (1685–1740) a Leopold Josef Lotrinský (1679–1729). „Gratuluji k narození dcery,“ uklání se vévoda. Císař spokojeně pokyvuje. Syn by byl lepší, ale to nijak nezmenšuje jeho lásku k dceři. „Už jste přemýšlel o sňatku?“ pokračuje vévoda, napůl v žertu. „Mám syny, rostou jako z vody a jednou budou ozdobou našeho století.“ Lotrinsko je malý státeček a císař pomýšlí na…