Desetitisíce dětí už vědí, jestli v přijímačkách „uspěly“, nebo ne. Testové body ale umějí být ošidným měřítkem. Co kdyby dnes před zkušební komisi předstoupili Albert Einstein, Charles Darwin nebo Thomas Alva Edison? Možná by se nestačili divit – a komisaři s nimi. Dějiny jsou totiž plné géniů, kteří ve škole působili jako potížisté, loudalové nebo beznadějné případy.
Nepřítomný pohled, poznámky za vyrušování, špatné známky, odpor k biflování a občas i povzdech „z tohoto dítěte nic nebude“. Kdyby slavní vědci, umělci a vynálezci vyrůstali v době jednotných testů, tabulek a percentilů, leckterý pedagog by nad nimi možná zlomil hůl. Jenže školní vysvědčení a skutečný talent si často rozumějí asi tak jako kalkulačka s básníkem. Z některých problémových dětí se opravdu staly ty největší osobnosti, velikáni a legendy.