Proboha, zavolejte hasiče!“ křičí stará žena z okna domu, který pomalu mizí v plamenech. Norman Macdonald, zubař sídlící naproti přes ulici, se snaží vytočit číslo přes místní telefonní ústřednu. „Ano, ano, hned vás přepojíme,“ slibuje hlas na druhém konci, ale pořád se nic neděje. Když hasiči konečně dorazí na místo, už je pozdě…

Jsme v Londýně, na adrese Wimpole Street č. 27, a na kalendáři bychom našli 10. listopadu 1935. Hasiči krotí poslední plameny lékařského domu, ve kterém bohužel zůstává pět obětí. Manželku jednoho z doktorů, paní Franklinovou, její neteř, slečnu Brookovou, kuchařku, hospodyni a služebnou se z horních pater nepodařilo vyprostit včas. „Nestalo by se to, kdyby můj hovor netrčel ve frontě na ústředně,“ rozčiluje se Norman Macdonald a píše rozhořčený dopis do deníku The Times. Když se k němu přidají nazlobení občané, vláda zřizuje výbor pro vytvoření speciální