Sotva dosednete na gauč, hlavou vám proletí minimálně pět věcí, které je ještě potřeba udělat. No nic, odpočinek se odsouvá… Zalít kytky, zavolat sestře, napsat nákupní seznam, uklidit umyté nádobí z myčky… a ten šuplík, jehož zorganizování odkládáte už dva týdny! Tak ráda byste si chvilku hodila nohy nahoru, ale jako by vám to nebylo přáno nebo co. Kdyby se rozdávaly medaile za odkládání odpočinku, měla byste jisté zlato. Jenže vy toho máte tolik, že byste na ten stupeň vítězů stejně nedošla. A když už se stane zázrak a vy si přece jen na chvilku sednete, stejně doopravdy neodpočíváte. Tělo se sice na chvilku zastaví, ale hlava jede dál na plné obrátky. A vůbec, nejraději byste si k tomu seriálu vzala alespoň žehlení. Víte co je ale zajímavé? Že kdyby šlo o někoho jiného, ten odpočinek byste pro něj obhájila. Většina žen vyrůstala v tom, že odpočinek je zkrátka něco, co si musí…