Sedím si tak na větvi, klidně splývám s okolím a hledám hmyz k obědu, když tu mé nezávisle se pohybující oči zachytí soka. Musím mu dát najevo, že tu nemá co pohledávat. Zelená barva mé kůže se během pár okamžiků mění na jedovatě žlutooranžovou – o co, že neuhodnete, jak jsem to udělal?
Já osobně si na jméno nepotrpím, ale ty podivné dvounohé opice, které mě chodí zkoumat, mi říkají chameleon pardálí (Furcifer pardalis). Spolu s příbuznými žijeme v příjemně teplém a vlhkém prostředí deštných pralesů pouze na severním a východním pobřeží ostrova Madagaskar. Od hlavy ke konci ocasu měřím asi 45 centimetrů a na plaza mám skvělý zrak, který mi spolu s dlouhým vystřelovacím jazykem pomáhá lovit šťavnatý hmyz. To ale není ta hlavní věc, kvůli které fascinuji lidi z celého světa. Zajímá je hlavně moje kůže, jejíž úžasné vlastnosti se jim podařilo odhalit teprve letos v březnu.
Více se dozvíte…