S rozlohou přes 13 milionů kilometrů čtverečních a hustotou zalidnění cca 3 obyvatelé na čtvereční kilometr patří Sibiř k nejméně osídleným oblastem na naší planetě. Nezměrná krajina tundry, tajgy, lesů a permafrostu, který taje jen na několik měsíců v roce, tvoří 77 procent plochy Ruské federace.
Většina z nás patrně vnímá Sibiř pouze coby místo gulagů, zamrzlých odkladišť nepohodlných osob během stalinské éry. Pracovními tábory v oblasti Kolima a v Krasnojarském kraji na severovýchodě Sibiře prochází jen mezi roky 1929 a 1953 odhadem přes 14 milionů lidí, z toho asi milion v nich nalezne smrt. Tradice odsouzení do táborů na nucené práce má na ruské půdě bohatou historii sahající až do 18. století, kdy se Sibiř stává součástí Ruska. Carská říše tehdy odsuzuje trestance na galeje, do táborů zvaných katorga. Ty jsou budované v odlehlých oblastech a doplňují se z nich chybějící pracovní…