Chuť bojovat ho neopustila. S penězi je to však horší a bez nich se prostě dlouho válčit nedá! Stojí proti přesile, která bezohledně drancuje jeho majetek. Přišel o Soběslav a několik dalších sídel. Jan II. z Rožmberka je zahnán do kouta a zvažuje, co dál. Příliš možností nemá…
„Je to slaboch, k vládnutí se nehodí!“ povzdychne si Oldřich II. z Rožmberka (1403–1462) před přáteli. Ze svého nejmladšího syna Jana II. (asi 1430–1472) není ani trochu nadšený. Jenže okolnosti ho přinutí, aby svým dědicem ustanovil právě toho „nekňubu“. Oldřichův nejstarší syn Jindřich IV. (*1427) totiž v roce 1457 nečekaně zemřel, zatímco ten druhorozený, Jošt II. (1430–1467), se už dřív dal na duchovní dráhu.