V Rusku řádí revoluce a car zoufale hledá možnost, jak opustit zemi. Jeho nejbližší přátelé a mocní příbuzní v Evropě se od něj ale odvracejí a ponechávají ho napospas teroru, který skončí krvavou nocí v Jekatěrinburgu.
Ruská carská dynastie se hroutí. Zatímco stále ještě běsní první světová válka, v důsledku únorové revoluce v roce 1917 se car Mikuláš II. (1868–1918) vzdává vlády a abdikuje ve prospěch svého bratra Michaila Alexandroviče (1878–1918). „Předáváme naše dědictví našemu bratru a žehnáme mu při jeho nástupu na trůn,“ píše v abdikačním dokumentu pozdě večer 15. března. Michail tak vstoupí do dějin jako poslední ruský car, i když jím bude jen jedinou noc. Hned ráno zhodnotí reálně své vyhlídky a trůnu se vzdává. „Žádám všechny občany Ruské říše, aby se podřídili Prozatímní vládě,“ stojí v Michailově prohlášení.