Řada živočichů a ostatně i rostlin je vybavena účinnými jedy, které jim slouží buď k útoku, nebo k obraně. Mezi predátorem a kořistí pak probíhá neustálý závod ve zbrojení, kdy se oběť snaží stát vůči jedu imunnější, zatímco predátor svůj jed neustále vylepšuje, aby si s ním organismus kořisti neporadil. Jak se buduje odolnost vůči vlastnímu či cizímu jedu?
Když se řekne jedovaté zvíře, vytane řadě lidí na myslí had. Ačkoliv existuje celá řada jedovatých tvorů, od pavouků přes žáby a štíry až po varany komodské, hadi mezi nimi zaujímají specifické místo, protože jejich jed se liší druh od druhu. Fascinující je, jak rychle se u nich toxicita vyvinula. Předkové dnešních hadů ztratili končetiny poté, co se uchýlili pod zem, kde si hloubili úzké chodby. To poznamenalo nejen jejich anatomii, ale i životní funkce.