Jen za posledních 300 let můžeme v literatuře najít až 200 případů, které popisují podivná úmrtí zapříčiněná tzv. samovznícením. Některé případy jsou snad až přitažené za vlasy, ale jiné lze dodnes jen těžko vysvětlit. Jedno však mají společné. Po nešťastnících zůstávají jen hromádky popela a občas nějaká končetina ležící v mastné louži. Za jakých okolností tito lidé uhořeli?
Jak je možné, aby lidská bytost sama od sebe vzplála, ale nic kolem ní nebylo ohněm dotčené? Tuto otázku si už kladla spousta vyšetřovatelů, ale žádný z nich nenašel dostatečně uspokojivou odpověď. Přitom už v minulosti tato otázka mnohé trápila. V publikaci Lékařská judikatura, která byla vydaná v roce 1823, jsou sepsané společné znaky a charakteristiky většiny obětí samovznícení. Nejčastěji se údajně jedná o chronické alkoholiky, starší ženy, ale také obéznější osoby. Oheň vždy zachvátí pouze tělo oběti. Po…