„Mé myšlenky jsou dnes příliš zaujaté velkou událostí v Dillí a všeobecně v Indii, kde mě vyhlašují za indickou císařovnu,“ zaznamená si britská královna slavností den do deníku. Z dívky, která se původně neměla stát královnou, je nyní panovnice impéria, nad nímž slunce nikdy nezapadá.
„Vstávej, Drino, vstávej!“ Naléhá v šest hodin ráno na Alexandrinu Viktorii (1819–1901) její matka. Rozespalá dívka obléká župan a zamíří do vedlejší místnosti. Zde už na ni čekají nejvyšší komoří lord Francis Conyngham (1797–1876) a William Howley (1766–1848), arcibiskup z Canterbury. „Váš strýc, král, už není mezi námi,“ znějí dívce v uších slova lorda Conynghama, který již nyní klečí před ní, před svou novou královnou. 20. června 1837 tak začíná dlouhá a mimořádně úspěšná éra vlády královny Viktorie, která se ale neobejde bez klopýtnutí…