Moravský kníže Svatopluk přijímá svůj český protějšek vlídně a uctivě. Vždyť je také spojují dlouholeté vřelé vztahy. Jakmile nastane čas večeře, hostitel ale knížeti Bořivojovi ukáže místo před stolem s tím, že pro jeho „hanebnou modloslužbu s pasáky sviní“ bude sedět na zemi. Ostatní hosté, křesťané, mohou hodovat, jak se patří, u stolu.
Potupné zacházení, jakého se knížeti Bořivojovi I. (asi 852/853–888/890) na velkomoravském dvoře dostane, spojenecké vztahy obou panovníků překvapivě nerozbije. Naopak, vstříc výhodám, jaké by přijetí „pravé víry“ s sebou přineslo, se Bořivoj nenechá dlouho přemlouvat a rozhodne se odklonit od pohanství. Křest z rukou moravského arcibiskupa Metoděje (asi 813–885) snad přijme i se svou ženou Ludmilou (asi 860–921) – podle jiných teorií byla kněžna pokřtěna až později v Čechách. Dnem Bořivojova křtu se každopádně začínají psát dějiny křesťanství u nás…
…