V druhé půlce října roku 1962 se svět ocitá na pokraji třetí světové války. Velmoci vyhrožují útokem jaderných zbraní, ohrožena je nejenom Evropa, ale i samotné území USA. Jen díky obrovské dávce štěstí a faktu, že americký prezident má víc rozumu než červených tlačítek, je krize zažehnána.

První tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Sergejevič Chruščov (1894–1971) sedí zamyšleně u stolu ve své kanceláři. Straničtí protivníci, kteří se ho chtějí zbavit, neváhají použít jakoukoliv špínu, aby ho očernili. Dávají mu za vinu nefungující hospodářství země, obviňují ho z ústupků Západu. „Musím jim ukázat, že jsem pořád dravec, aby dali pokoj,“ formuje se mu v hlavě myšlenka. Na stole mu leží opakovaná žádost z daleké Kuby o prostředky protiletecké ochrany. Možná by se malá a zoufalá karibská země dala zneužít k pokerové hře, která by posílila vliv východu a…