Lama je bezhrbý velbloud, který se přizpůsobil drsným podmínkám jihoamerických And. Pro tamní indiány představoval spásu, protože měl všestranné využití. Jedinou nevýhodou tohoto zvířete je fakt, že plive, vlastně zvrací. A tento zelený plivanec ze sebe jen tak nesmyjete. Proč to vlastně lama dělá?
„Nebýt lam, nebylo by Incké říše,“ tvrdí paleoekolog Alex Chepstow-Lusty z Francouzského ústavu andských studií v Limě, hlavním městě Peru. V sedimentech jezera Laguna Marcacocha, ležícího nedaleko města Cuzco, někdejšího sídla inckých panovníků, sledoval množství roztočů pancířníků (Oribatei). Tito mikroskopičtí živočichové žijí ve zvířecím trusu a pomáhají zapracovat organické látky do půdy. Chepstow-Lusty zjistil, že asi před 2700 lety došlo ke zvýšení jejich množství v půdě, což podle něj koliduje s obdobím, kdy Inkové začali chovat lamy ve velkém.
Lamím trusem k vyspělé říši
Trusem…