Na vodě stráví prakticky většinu svého života, po souši se pohybuje nejistým krokem a aby se udržel ve vzduchu, musí se pořádně nadřít. K tomu ho matka příroda obdaří křiklavým zobákem. I to má svůj důvod.
Latinsky ho pojmenují fratercula, což volně přeloženo do mateřštiny znamená mnich. Inspirací je černobílé opeření, jež připomíná právě roucha božích služebníků. Z hlediska taxonomie rozlišujeme hned trojici papuchalků. Ti s přízvisky chocholatý a černobradý žijí v severním Pacifiku a kolem Kamčatky. Chocholatý se od ostatních liší hmotností, váží kolem 800 gramů, což je více než zbylé dva druhy. Mezi nejvíce rozšířené patří papuchalk severní, který obráží severní Evropu či břehy Francie a Velké Británie. Jako doma se cítí v Atlantiku. A právě na plážích lidé často obdivují jeho nevšední vzhled, papuchalkům se totiž někdy přezdívá mořští klauni. Jedinci severního exempláře dorůstají 30…