„Přijde Marta za manželem a povídá: Klémo, kde je na klavíru gé? Proč to chceš vědět? Ale, chci zahrát Gde domov můj.“ Z „milostpaní Marty“, první dámy státu, si Češi neustále dělají legraci. Narážky na její nepříliš vysokou inteligenci i naprostý nevkus napovídají, že z husy labuť zkrátka nikdo neudělá…
„Je to tvoje dcerka,“ naléhá Marie Holubová (1899‒1953) s dítětem v náručí. Klement Gottwald (1896‒1953) se ale k převzetí odpovědnosti nemá. „S takovouhle ženskou žít nemůžu,“ nechává se slyšet před svými komunistickými soudruhy, a neváhá dokonce v případě Marie použít výraz, označující dámu praktikující nejstarší řemeslo na světě. Pyká teď za to, že ji na podzim 1919 jako mladý voják při vesnické tancovačce v Kopřivnici párkrát provedl v kole a pak se s ní trochu povyrazil. Hospodskou posluhovačku přitom přivedl do jiného stavu. Nemohl si ale nevšimnout, že dívka má pověst lehké…