Ještě před pár desetiletími se léčba řídila jednoduchým pravidlem: co funguje u většiny, bude dobré i pro ostatní. Jenže v praxi to tak leckdy nefunguje, protože dva lidé se stejnou diagnózou mohou na tentýž lék reagovat naprosto odlišně. Dnes proto medicína míří k tomu, aby byla cílená, individuální a v tom nejlepším smyslu také osobní.
Personalizovaná medicína využívá poznatky genetiky, epigenetiky a molekulární biologie, aby pochopila, proč se nemoc rozvíjí právě u konkrétního člověka a jak mu pomoci co nejúčinněji. „Každý z nás nese jedinečnou genetickou mapu, a lékařská péče by na ni měla reagovat stejně jedinečně,“ říká ředitel amerického National Human Genome Research Institute (NIH) Eric Green. „Genomová data nám umožňují měřit riziko onemocnění dříve, než se projeví, a zároveň lépe předpovídat, jak pacient zareaguje na konkrétní léčbu.“