Na náhrobním kameni najdeme vzkaz, který o vztahu nás, fanoušků k herci Václavu Postráneckému, říká úplně všechno. „S tebou nás bavil svět.“ Jeho pro změnu bavil svět s námi. A bylo to vidět.
Vždycky říkal, že má za sebou úplně obyčejný život. „Prožil jsem dětství na pražské periferii, kde to vypadalo napůl jako ve velkoměstě a napůl jako na vesnici,“ vzpomínal na dobu, kdy se s ostatními pány kluky musel při dětských hrách vyhýbat parním náklaďákům či osobním autům, které poháněl motor na dřevoplyn.
A pak se vydal domů, do malého dvoupokojového bytu, ve kterém bydlelo hned pět lidí pohromadě. Rád říkával, že to byl hlavní důvod, proč se chtěl postavit na vlastní nohy, jak to jen šlo.
Z DAMU mu vzkázali, že nemá talent
Doma se marně pokoušeli zjistit, po kom tenhle malý rošťák vlastně podědil herecké střevo. Patřil mezi nejmladší členy slavného Dismanova rozhlasového dětského uměleckého…