Stydlivě klopí oči. Pozvání na večeři od králova komorníka přímo do Versailles, to je pro neurozenou dívku velké pocta. A to ještě netuší, že skrytým otvorem ji z přilehlé komnaty bedlivě sleduje sám král Francie.
Líbí se mu, jen aby nebyla příliš stydlivá. Ludvík XV. (1710–1774) se slečnami, které mu do této „předváděcí“ komnaty přivádí jeho sluha, nehodlá vést žádné učené debaty. Chce je jen do postele, pro potěšení třeba na jednu noc. Tyto praktiky, k nimž se král uchyluje zhruba od roku 1751, nejsou nějakým nahodilým výstřelkem, ale celá akce má svá pravidla. Ostatně její podmínky nevymyslel on sám, ale jeho oficiální milenka markýza de Pompadour (1721–1764), jíž šli na ruku při shánění královských konkubín vlivní šlechtici i šikovní sloužící. Blaho hlavy Francie je jim všem nade vše.