„Vezmeme to nůžkami nebo břitvou?“ Slovutní biskupové se do sebe pustí, jako by šlo o učenou diskusi týkající se církevních otázek. Přitom se dohadují o tom, jak porušit jeden z kněžských znaků, jímž je tonzura, vyholené místo na hlavě. Mistr Jan Hus už na něco takového nemá nárok. Je odsouzený jako kacíř a skončí na hranici.
Mistr Jan Hus (asi 1369–1415) si neodpustí jedovatou poznámku. Takových zbytečných slov trousí páni biskupové, teď, když je smrt přede dveřmi. A jemu slova upírali. Přijel sem, na koncil do Kostnice, aby se hájil. V připravené řeči chtěl objasnit své učení, ale oni mu nemínili popřát sluchu. „Moje kázání jim otevře hlavu i srdce, přesvědčím je o své pravdě.“ říkal ještě v Čechách. Byl tak naivní, že si neuvědomil, že do Kostnice přijíždí jako kněz v klatbě a jako s takovým s ním bude nakládáno? Příliš rozhlašoval po světě, že on věří jen v soud boží. Ten církevní…