Patřil mezi nejbohatší lidi ve městě, a přesto směl vcházet jen pro něj určenou branou. V kostele i v krčmě měl přesně vymezené místo někde v ústraní. Když si chtěl zatancovat, pak jedině se svou ženou. Na parketu pak zůstali sami. Tak jako v životě. Kata a jeho rodinu prostě nikdo neměl rád.
Už když se narodil, získal cejch vyděděnce. Jeho jméno, datum narození a případného sňatku v nejvzorněji zapsaných městských matrikách mezi ostatními událostmi toho roku nenajdete. Farář je napsal až na poslední stránku knihy. Stránku vyhrazenou katovi a jeho obětem. Do města mohl vstoupit pouze svou „katovskou“ branou. Jeho bydlištěm byla skromná katovna – dům, který stál mimo obyvatelné části města. Ani po smrti mu nebylo dovoleno vrátit se zpět mezi čisté. Jeho tělo bylo uloženo ke hřbitovní zdi, stejně jako ti, které ztrestal za svého života na hrdle, či lidé, kteří si život vzali sami.
Nikdo…