Předpovídali jí velkou budoucnost. Měla se stát tou, jejíž hlas bude vyvážen z tehdejšího Československa. Chybělo málo, aby se navždy stala symbolem. Jenže děsivá autonehoda to jednou provždy změnila.
Prvním místem, které dokázala doslova naplnit svým nádherným hlasem, byl kostel v rodných Turanoch nad Ondavou. Jako malá holka si nikdy nehrála na princezny, ale na zpěvačky.
A na dveře svého pokoje sama napsala své životní motto: „Hudba je můj život.“ Jenže když se za ní naposled zabouchly dveře základní školy, nevzala to na konzervatoř, jak všichni přepokládali.
Těšila se na internát
Co bude proboha dělat na střední škole v Košicích? Vždyť tam bude bydlet na internátu! Maričině mamince, která počítala s tím, že dcera začne opouštět rodný dům až při vysokoškolských studiích, to dlouho nešlo do hlavy.
Neměla tušení, že její dcera má tento životní krok skvěle rozmyšlený. Že na intru nebude…