S životem Napoleonova jediného legitimního syna si osud ošklivě pohraje. I když přichází na svět jako potomek jedné z největších osobností 19. století, zůstane až do konce svých dnů jen opuštěným, nešťastným stvořením. Lpí na něm kletba ohromného jména, po otci zděděná stravující ctižádost a ztráta světové říše. Přitom všechno začalo tak slibně…

Vztah jeho rodičů není žádným velkým milostným vzplanutím. Matka, rakouská arcivévodkyně Marie Luisa (1791–1847), dcera hlavy habsburské monarchie Františka I. (1768–1835), se za Napoleona Bonaparta (1769–1821) provdat nechce, je ale mírné povahy, a nakonec se přání politiků, a především otce, podřídí. Napoleon je tou dobou ženatý s Josefinou de Beauharnais (1763–1814), ale už nějakou dobu uvažuje o rozvodu, protože se od ní ne a ne dočkat mužského dědice. Plánovaný sňatek mu proto přijde vhod, vždyť habsburský dvůr je doslova proslulý svou