V šestnácti jen zázrakem unikla smrti, když bomba zasáhla dům, v němž s rodiči bydlela. O pět let později už Vlastu Fialovou znalo přes 5 milionů diváků. Tolik lidí tenkrát šlo do kina na Divou Báru.
Jako dítě dvou členů brněnské opery vyrůstala doslova na jevišti. „Prospala jsem vlastně svoje dětství v krásných koších na kostýmy buď u hasičů, nebo v různých šatnách,“ říkávala a pyšně k tomu dodávala, že si ve velkém divadle poprvé zahrála už ve svých čtyřech letech v dnešní Mahenově činohře.V dětství dělila svou pozornost mezi kumšt a sport. Hrála, zpívala a baletila a stejně úspěšně si počínala v bazénu. V plavání a skocích do vody patřila mezi velké československé naděje. Jenže přišla puberta a s ní definitivní rozhodnutí. Z reálného gymnázia přestoupila na brněnskou konzervatoř a z ní už rovnou do prvního angažmá v Opavě. V rozhodnutí stát se herečkou jí jistě pomohl i fakt, že jí…