Rozkošná hnědě pruhovaná kuřátka kasuára se prosmýknou pod větvemi. Majestátní otec je jim v patách. Modrá hlava mapuje okolí. Křupání porostu prozradí, že nejsou sami. Vnikl do teritoria jiný samec? Nebo predátor? „Připrav pytel, ty malý zvládneš chytit do ruky,“ uslyší 30kilogramový kasuár. Slovům nerozumí, ale instinkt zažehne varovné signály. Kasuár není obranář. Kasuár je smrtelně nebezpečný útočník…
Dvojice pytláků se už natahuje po zmateně pobíhajícím kuřeti. Kdybychom nebyli v přítmí tropických deštných lesů východní Indonésie, chtělo by říct, že slunce zaclonila majestátní silueta kasuára přílbového (Casuarius casuarius), bezmála dvoumetrového krasavce s červeným zátylkem a dlouhými kožovitými přívěsky stejné barvy. Létat sice neumí, ale skvěle plavat a skákat ano. Zejména druhá schopnost se velmi hodí v boji. Na nohou má totiž drápy ostré jako nože. Právě s těmi se oba muži…