Většina buněk v těle stárne a biologické nastavení je geneticky kódované tak, že lidský organismus může žít přibližně 100 let. Pohlavní a nádorové buňky však dokážou žít prakticky věčně. Je tedy biologicky možná nesmrtelnost?
Lidské tělo tvoří provázané orgánové systémy „vybudované“ jednotlivými orgány vytvořenými z buněk. Každá buňka má jádro (nukleus) obsahující chromozomy, které jsou nositeli veškerých genetických informací. Chromozomy a v nich obsažené genetické informace jsou zakončeny „odpadním“ materiálem, který nenese žádnou genetickou informaci, ale svoji funkci má. Slouží jako ochrana, aby se genetické informace mezi sebou nepomíchaly.
Zmutované octomilky
Americký genetik a nositel Nobelovy ceny Hermann Joseph Muller (1890–1967) v roce 1926 pojmenoval tato zakončení telomery (řecky télos, „konec“, a méros, „část“). Experimentálním ozařováním octomilek prokázal, že…