Za archeologický objev století vděčí Velká Británie majitelce pozemků s několika starými mohylami a amatérskému archeologovi, který je nucen připustit, že tušení má někdy větší váhu než zkušenosti.

Sutton Hoo, obyčejné pole s řadou nevelkých mohyl, které tu stojí od nepaměti, a už po staletí nikdo neví, jaký byl jejich účel. Místní dívky věří, že když si tu lehnou, otěhotní. Také kolují legendy, že je tu ukryt poklad. Možná proto tu už v 16. století nechá kopat Jindřich VIII. (1491–1547) a o století později se kolem motají vykradači hrobek. Nikdo nic moc velkého nenajde. Možná proto, že už ve středověku byla kvůli hraničnímu příkopu odkopána západní část největší mohyly, takže její střed, místo, kde lupiči očekávají poklad, neleží tam, kde si myslí, že je. Prokopou se tak sice až na dno mohyly, nenajdou však nic. Díky tomu zůstává jeden z nejvýznamnějších objevů v dějinách britské