Chlapci a děvčata, pěstujte koťata, Země je kulatá a místa je tu dost, zpívá ve známé písničce Jiří Suchý. Dnes se stačí podívat na snímky z orbity, abychom se na vlastní oči přesvědčili, že má pravdu. I přes to existují skupiny, které o tom pochybují.
Představy o Zemi jako placce nacházíme u starověkých národů v blízkosti Středozemního moře. Egypťané si představují svět jako disk nebo několik ostrovů pohupujících se na vlnách moře Nun. Obdobný názor má i tvůrce Ilias a Odysey Homér (cca 8. století př. n. l.), který Zemi přirovnává ke štítu Achillovu, který obtéká věčný okeanos. Starořecký filozof Anaximandros (cca 610–546 př. n. l.) se přiklání k podobě světa jako nízkého válce s kulatou špičkou, který zůstává v rovnováze, protože je od všech věcí stejně daleko. I o půl světa dál bychom v 5. století před naším letopočtem jiný názor hledali jen marně. V Číně dokonce věří, že Země je…