Odpověď na otázku v titulku není jednoznačná. Výbuch atomové bomby v Hirošimě i pozdější jaderné katastrofy způsobené člověkem sice ukázaly, že silné dávky ionizace zabíjejí a že slabší a dlouhodobé záření poškozuje DNA, přesto není stále zcela jasné, nakolik se mutace vzniklé ozářením přenášejí na potomstvo.
Před pěti lety, těsně před 35. výročím výbuchu Černobylské jaderné elektrárny, vyšel v časopise Science článek amerických genetiků, který obavy uklidňoval. Nešlo o žádnou průlomovou studii, naopak, podobných pokusů vnést více světla do otázky, zda se mutace z ozáření přenášejí do další generace, už proběhla řada. Příležitost k tomu dával nejen Černobyl, ale i japonské oblasti, zamořené po svržení atomových bomb nebo po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě. Jenže výsledky nebyly jednoznačné, což mělo své vysvětlení – ionizace agresivně působí na DNA, poškozuje ji, a tím může…