Smrt slavného vojevůdce a římského diktátora Gaia Julia Caesara vyvolá šok. Ve Věčném městě propuká chaos. Zvěrstva v ulicích a zákulisní tahanice o vládu musí vyřešit Caesarův dědic. Nenápadný a neduživý mladík Gaius Octavianus

Marcus Antonius (83–30 př. n. l.). je rudý zlostí. „Gaius Octavianus a dědic? To přece nejde!“ rozohní se. Právě on totiž pár dní po vraždě na půdě senátu rozpečetí závěť Gaia Julia Caesara (100–44 př. n. l.). Velmi ho zklame. Čekal cokoliv, rozhodně však ne to, že stárnoucí politik jako svého dědice označil neduživého 18letého prasynovce Octaviana (63 př. n. l.–14 n. l.). Ten se přitom svými četnými nedostatky nikdy netajil. Již v mládí trpěl revmatismem, špatně spí a kvůli věčnému nachlazení nosí pod svou silnou tógou často několik vrstev vlněného spodního prádla. Neustále postonává, a ani na bitevním poli se neobejde bez nosítek. „Vypadá, jako by mu zbývalo