Každý rok na světě zemře na 50 milionů lidí. Než se „v prach obrátí“, čeká mnohé z nich zdlouhavý proces, náročný na čas i zdroje. Čím dál více lidí proto začíná upřednostňovat šetrnější způsoby odchodu ze světa. Po smrti se tak člověk nemusí stát protézou v popelu či nádobou na formaldehyd, ale třeba jabloní nebo korálovým útesem.
Stejně jako každé jiné průmyslové odvětví, i pohřebnictví musí brát v potaz trendy. A ty jsou v současnosti jednoznačně ve znamení snahy o snižování uhlíkové stopy. Tomu, kdo jezdí do práce na kole, omezuje konzumaci masa a nákupy nosí ve vlastní tašce z biobavlny, se nemusí zamlouvat představa nabalzamování, kdy tělo po smrti čeká zapečetění do betonové hrobky, odkud bude nerušeně a po celou věčnost emitovat do půdy směs karcinogenních chemikálií. Alternativy přitom existují – od rakví z proutí až po lidské kompostárny.
NE A NE SE OBRÁTIT
V České republice…