Odmala jsem snila o velkém světě. O tom, že budu slavná, bohatá a že mě budou lidé obdivovat. Matka mi říkala: „Holka, nesni tolik, bude tě to bolet.“
Sedím v bytě, kde se už stěny oloupaly jako moje vzpomínky a kde mi sousedka pode mnou nadává, že jí kapu na hlavu, když zalévám květiny. A já jen odpovím: „Tak si kup deštník, ty stará krávo.“Vím, že potom pláče, ale je mi to jedno. Jsem už taková a nic s tím už neudělám. Vím to. Všichni to vědí. Vnučky mě znají jen z fotek, které jim ukazuje moje dcera Markéta, když jim říká: „To je ta stará čarodějnice, co nám zničila život.“