Když objevitelé nové hrobky v Údolí králů v roce 1905 stanou před sarkofágem neznámého faraona, nedočkavý Američan přiloží svíčku do blízkosti jeho hořlavého tmelu. Naštěstí ho přítel varuje. Jinak by hrobka s nesmírnými poklady celá vyhořela!
Americký sponzor, právník Theodore M. Davis (1838–1915), který zaměstnává britského archeologa Jamese Quibella (1867–1935), je netrpělivý a nečeká, až se do hrobky zavede elektrické světlo. Popadne dvě svíčky, s Quibellem otevřou pohřební komoru a přiblíží se k jedné ze dvou rakví, aby se pokusili rozluštit nápisy. Později o objevu napíše zprávu: „Svíčky vydávaly tak málo světla a zároveň nám oslňovaly oči, že jsme nic neviděli kromě záblesků zlata. Sarkofág by od svíček mohl lehce vzplanout. Všechny dřevěné předměty byly suché jako troud.“ Brzy se ukáže, že hrobka označená KV46 patří Jujovi, jednomu z nejmocnějších mužů silné 18. dynastie…