Místní i turisté stojí u jejího vchodu dlouhé fronty, aby mohli následně uvnitř obdivně zavzdychat a připomenout si, kudy kráčely dějiny českých zemí. Kde panovníci dostávali na hlavu korunu i poslední pomazání.
Štítek
Stavba trvala neuvěřitelných 585 let!
Píše se 21. listopad roku 1344, když se v Praze koná velká sláva. V románské bazilice sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie přijme první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic (1267–1364) odznaky arcibiskupského důstojenství. To ovšem není všechno. Hned po obřadu se hrozen urozených pánů přesune k obří jámě, připravené pro položení základů zbrusu nové katedrály.
Ve jménu mučedníka
Do výkopu nakonec sestoupí čtveřice mužů, tehdy už zcela slepý král Jan Lucemburský (1296 –1346), doprovázený svými dvěma syny, Karlem (1316–1378) a Janem Jindřichem (1322–1375) a rovněž Arnoštem z Pardubic. Zatímco sbor „nahoře“ pěje Te Deum laudamus…