Maršál Radecký je po smrti. „Co dokázal ten stařičký generál, zvládnu já jako mladý muž a Bohem vyvolený panovník levou zadní,“ nechá se ovšem slyšet císař František Josef I. A do boje s italskými vojsky se horlivě vrhne sám. Jenže tahle naivní představa se záhy ukáže jako obrovská chyba.
Bitevní pole u severoitalského Solferina se halí do oblaků dělostřeleckého prachu. Rakouské oddíly se pouštějí do dalšího zmateného výpadu proti nepříteli. Jejich útok je ale příliš chaotický a nemá naději na úspěch. Císař vyděšeně pozoruje, jak se půda zbarvuje krví jeho vojáků, a marně se je snaží zkoordinovat zpátky do bojové formace. „Copak mým rozkazům nikdo nerozumí?“ chytá se za hlavu zoufalý monarcha. Tragédii ale odvrátit nedokáže, v létě 1859 utrží jeho armáda totální debakl. Svým osobním selháním je František Josef I. (1830–1916) natolik zdrcen, že už se nikdy aktivně nezúčastní žádného…